Základní škola a mateřská škola Cejle,
příspěvková organizace

Otevřený dopis manželů Křišťálových



Vážená paní ředitelko, paní učitelko a pane učiteli.

 

   Dovolte, abychom touto formou vyjádřili obrovské děkuji za Vaši práci. Důvodů je hned několik. Jste již třetí! vedení školy za devět let, kdy s touto školou úzce spolupracujeme ( z toho 8 let jako předsedkyně školské rady) a proto si myslím, že informací na srovnávání máme víc než dost. Ano, srovnávat sice mohu víc než ostatní, ale dělat to nebudu. Myslím si, že každý ve vedení v rámci svých možností odvedl co mohl. Nicméně vím jedno. Jste první vedení, které se o děti stará komplexně. Od osobnostního rozvoje, rozvoje kreativity, péče o vztahy mezi dětmi, péče o jejich zdraví, vědomí si svých kvalit, ale i slabých stránek a tím dáváte dětem i možnost sám na sobě pracovat. Jste první vedení, které v takové míře komunikuje s rodiči a je ochotno je i poslouchat a vyjít rodičům vstříc.

Z posledních zpráv ze školy máme pocit, že bylo velmi rychle bylo zapomenuto období, kdy děti chodily domů s pláčem ( včetně našeho syna!, který školu miluje!), kdy bylo na rodiče křičeno na rodičovském sdružení a rodiče si právem stěžovali! Nejsou to obecné řeči. Naši oba synové tuto malotřídku absolvovali a druhý právě složil úspěšně přijímací zkoušky na státní gymnázium. Nechci se chlubit jeho výsledkem, ale zdůraznit to, že za sebou nechal 50 dětí, což něco vypovídá o kvalitě výuky v této malotřídce. Ta je na velmi vysoké úrovni. Také děkuji za možnost vyzkoušet si hodinu s dětmi. Bylo to krásné, ale taky nesmírně náročné a jak už jsem Vám kdysi řekla, nechápu, jak zvládnete obsah i formu výuky pro více tříd naráz, ale ty děti prostě umí.

     Vzhledem k tomu, že pracuji v kolektivu asi třiceti maminek, mám možnost srovnávat s velkými školami a poslouchat příběhy, kdy děti běžně nosí pětky za nepodepsané domácí úkoly, ač byly prokazatelně napsány doma. Kdy děti v první třídě dostávají  na vánoční prázdniny za domácí úkol 100 příkladů z matematiky a 20 stránek ze slabikáře, maminky doma učí nová písmenka, protože ve škole nestíhají.

Chodit do téhle školy v letošním roce byl balzám pro syna i pro nás, jako rodiče. Téměř denně chodí s nějakou informací nebo zážitkem, ve družině projevil zájem o hru na kytaru, tak jej pan učitel učí na kytaru ( občas mě doma to jeho „preludování“ pěkně točí!. Ale to je můj problém.) Jsem šťastná, že se synovi rozšiřují obzory ve všech oblastech. A to díky Vám! Lidem, které to baví a dávají do toho celé srdce,  ač jsou nuceni čelit obrovským překážkám, kterým naprosto nerozumím. Školu považuji za ústav vzdělávací a svůj úkol plní na 100%.  A ještě dovolte  jeden postřeh. Tohle všechno považuji za naprosto zásadní proto, že ve chvíli, kdy dítě přechází na druhý stupeň školy, nemáte šanci cokoliv ovlivnit. Je jen jedním z davu, kdy jste buď premiant, průměr nebo na chvostu třídy. A buď máte kázeňské problémy, nebo ne. Víc se už nedozvíte ani na rodičovském sdružení. A už vůbec se nebudeme bavit o kroužcích, protože těch je pro druhý stupeň minimum. Nejsou pro ně personální, finanční ani prostorové kapacity. A to i vše přesto, že druhý stupeň ZŚ považuji za nejrizikovější období našich dětí. A jedna malá osobní příhoda. Staršímu synovi na druhém stupni odpadla hodina angličtiny, děti šly hrát na schovávanou na sídliště (aniž bych já jako rodič měla tušení, že je dopoledne mimo školu, protože má mít možnost být v informačním centru. Odtud, ale byli vykázáni!) Jaké bylo moje překvapení, když mi odpoledne volal, že do něj na sídlišti „drclo“ auto. Jeho štěstí bylo, že řidič byl důchodce  ŠKODY 120 a ne mladík v BMW.

  Tohle všechno jsou důvody, které mě ujišťují v tom, že i naše další dítě ( pokud se v pořádku narodí ) bude rozhodně opět zapsáno do této úžasné malotřídky, kde vím, že bude veden k samostatnosti, vědomí si svých kvalit, veden ke komunikaci a respektu k ostatním a nebude pouze jedním v davu 30 dětí, který bude zaškatulkován. Velkým školám nic nevyčítám. Není v jejich silách tato individuální péče, tím spíš si vážím možnosti nechat své děti vzdělávat v naší malinké škole.

 

     Děkuji Vám za trpělivost, ochotu a síly, které investujete do našich dětí. Děkuji Vám, že jste našemu synovi pomohli splnit jeho sen a velmi kvalitně jste jej připravili na přijímací zkoušky. 

 

Na další velmi dobrou spolupráci s touto školou se těší manželé Křišťálovi.