Povídám, povídám pohádku

Opakujeme klasické pohádky :-D

O veliké řepě

František Hrubín

Dědek řepu zasadil, u pole se posadil, čeká, čeká, mráz ho leká, sluníčka se bál, dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda čeká dědeček, najednou se hlína zvedá, roste kopeček.

„Bábo, roste řepa!“
„Dědku, co tam vidíš?“
„Bábo, což jsi slepá?!“
„Dědku, ty mě šidíš!“

Zavolali vnučku, vnučka pejska, pejsek kočku, kočka myš, sedli si a čekají, šepty, šepty, šeptají.

Myšce byla dlouhá chvíle, hopsala si rozpustile.

Trhla kočkou, kočka pejskem, pejsek vnučkou, vnučka babkou, babka dědkem.

Dědek prázdné ruce měl, ničeho se nedržel.
 Udělali bác!

Kopeček se ještě chvěje, jak se pod ním krtek smějě!

Perníková chaloupka 

František Hrubín
"Odkud ten náš holub letí?"
"Letím z lesa, milé děti, vrkú, vrkú, vrkú."
"Cos tam viděl holoubku?"
"Perníkovou chaloupku u černého smrku."
"Viděls také Mařenku?"
"Jakpak by ne, holenku! Viděl jsem ji, s Jeníkem krmili se perníkem."
"A když z okna na zahradu vystrčila baba bradu, nebáli se, holoubku?"
"Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový klíč - a už byli pryč!"

Více ve: Fotogalerii MŠ