MŠ: My se čerta nebojíme - adventní čas
Mikulášská:
Mikuláši pojď jen blíž, ať mě pěkně uslyšíš.
Celý rok jsem hodný/á byl/a, ani trochu nezlobil/a.
Nemusím se čerta bát, ten si nechce hodný brát.
Anděla si pohladím, to se může, to já vím.
Za rok, až zas přijde čas, z okna vyhlížeti budu Vás.
Tento týden jsme se věnovali adventnímu období a zvykům, které jsou s tímto časem spojeny. Velkým tématem bylo rozsvícení stromečku, zapalování první svíčky na adventním věnci, svátek sv. Barbory a také očekávání (a možná trochu bání se) Mikulášské družiny. Během týdne se děti několikrát proměnily v čerty a zahrály si hru na peklo, bezocasé čerty či čertovskou židličkovanou. Dětem se skvěle dařilo poznávání (pouze hmatem) drobných předmětů ukrytých v čertovském pytlíku. Díky pohádce O čertovi, který neuměl strašit jsme také procvičili naše pusinky a mimické svaly. Kromě čertíků, které již zdobí naši šatnu jsme vyráběli čerty a andílky z plastelíny, každému čertovi pak děti zkoušely vymyslet pořádné pekelné jméno. Návštěvu Mikulášské družiny jsme nakonec statečně zvládli a už víme, že není třeba se čertů bát:)